Pozastavení mých velkých plánů - úraz

Lidičky, nemohu se tu teď moc vypisovat. Ve čtvrtek jsem měla nehodu na kolečkových bruslích. Výsledek? Zlámaná pravačka v zápěstí, jsem pravák, pohmožděné pravé stehno, pohmožděná levá ruka a rozseknuté/šité čelo ... Mně doopravdy není přáno ...

Dávejte na sebe pozor!

Období stagnace (75. den)

Lidičky, mou povinností je přiznat se Vám tu, že procházím obdobím stagnace. Nenávidím tento stav, člověk je unavený, vyčerpaný, nemá na nic chuť a doopravdy se drží jen zuby, nehty. Není to se mnou tak strašné, nejsem naprostý flákač, ale občas hřeším, necvičím tak moc, jak bych měla, čtu si, hodně se dívám na seriály, odpočívám, neučím se tak moc, jak bych měla a mohla bych pokračovat dále a dále, nedělám opět věci, které mi působí radost a tak nějak se v tom všem motám. Všechno to začalo asi o Velikonoce, přesně to, co jsem čekala, staly se z nich svátky obžerství a věřte, z toho pak člověk radost rozhodně nemá. Nemá smysl to na nikoho, nic svádět, odpovědí je jen to, že si za to můžu jen já sama, jen já sama určuji, jak se zachovám a čeho se budu držet. Po Velikonocích bylo několik oslav ... 

Já tu dnes sedím, popíjím kafe, k němu si oddlabuji kousky dortu, který jsem pekla mé mamince k narozeninám, mám teplotu, jsem unavená, bolí mě v krku, začíná mi kašel a vůbec se mi do ničeho nechce. Tady se Vám alespoň pochlubím s dortíkem, protože se doopravdy povedl. 

Vždycky mi pomáhaly nové začátky, tak i dnes se jedním z nich zachráním. Zítra začínám od prvního dne a s novými cíli. Nyní mám 81 KG a mým dalším cílem je 75 KG. Dnes si vše ujasním, naplánuji (neskutečně mi pomáhá plánování, potřebuji řád) a od zítřka se do všeho pustím na plno!

Úkoly pro tento týden: 

- 2x spinning s posilováním na břicho (pondělí a středa)

- 2x kolečkové brusle - 15 km (úterý a čtvrtek) 

- 100% dodržování jídelníčku

Toto je můj úkolníčkový základ, možná ještě nějaké úkoly přibudou. Budu si celý týden dokonale mapovat a v neděli čekejte shrnující článek. Držte mi palce, musím zase najít to své odhodlání a nadšení! 

Tady jsou nějaké fotečky z posledních dní. 

Losos s rukolovým salátkem a celozrnnou bagetkou

Míchaná vajíčka s camembertem, zeleninovým salátem a celozrnnými toustovými chleby

Cuketové placičky s brambory a zeleninou

Rajčátka s mozzarellou a 1/2 dýňové bulky

Kávička, jahody a celozrnné toustové chleby s arašídovým máslem

Rukolový salát

Kávička, ovesná kaše, Do plavek! a lyofilizované ovoce

Špenátovo-šunková omeleta s korbáčikem a rajčaty

Pangasius s brambory a zeleninovým salátem

51. den: posilování a "au, to bolí"!

Tak se Vám po nějaké době zase hlásím, jedu dále, kila a centimetry pomalinku ubývají, sportuji a miluji všechna zdravá jídla. 

Psala jsem Vám, že jsem se vrátila ke spinningu. V pondělí jsme vyzkoušely (s mou milovanou kamarádkou) vylepšenou lekci spinningu - 45 minut spinningu a 45 minut posilování. To posilování. Nevím, tak nějak jsem očekávala, že se protáhneme, uděláme si nějaké sedy-lehy, nějaké ty kliky, zvednu levou nožku, zvednu pravou nožku, no, vždyť víte, co tím myslím nebo spíše myslela. Ukázalo se, že se jedná o posilování jen na břicho, břicho a ještě jednou břicho, jednalo se o posilování pro doopravdy pro pokročilé, kdy jsme k tomu posilování na břicho používaly činky, míčky pod záda a byly to v naprosto brutálním tempu. Takhle: tohle všechno by se stalo, kdybych to odcvičila na 100%, ale já si mohu říct, že jsem splnila nějakých 50% a to možná až po zaokrouhlení. Nebylo to ale o tom, že bych byla líná nebo že bych snad nechtěla, ale JÁ NEMOHLA!!! Svaly, břišní svaly, o kterých jsem, do toho pondělí, neměla ani tušení, mi naprosto vypověděly službu. Pálilo mě uprostřed, nalevo, napravo, pálil mě i ten nejmenší možný sválek na mém bříšku. A doopravdy, moc jsem se chtěla ještě jednou zvednout, zvednout a zvednout, ale už to nešlo. Kamarádka na tom byla dosti podobně, ale vůbec nám to nevadilo, moc jsme si to užívaly, našim břišním svalům jsme daly ještě zabrat, když jsme se neskutečně řehtaly, až jsme se doopravdy za břicho popadaly. Ale víte, co??? Po této hodině bylo jasno! "Příští týden tady budeme zase a utkáme se v břišním souboji!" Bylo rozhodnuto, neskutečně nás to namotivovalo a rozhodly jsme se, že budeme chodit každý týden, dokud tuto sestavu nebudeme schopné odcvičit. Už teď se na pondělní spinning s posilováním moc, moc a neskutečně těším. 

Dneska mě čeká klasických 60 minut spinningu, zítra snad kolečkové brusle (ať jen, prosím, vyjde nějak rozumně počasí), v sobotu relax day s naprosto dokonalou masíčkovo-zeleninovou grilovačkou, v neděli opět snad zase kolečkové brusle a v pondělí náš dokonalý spinning s posilováním. 

Tady jsou nějaké mňaminy z posledních dní: 

41. den: cheat day

Hlásím, že za sebou mám 41 dní, je to neuvěřitelné, jak moc to letí. Myslím si, že jsem plnila a splnila na nějakých 90%. Na začátku mé "proměny" jsme byli na horách a tam nešlo všechno tak striktně dodržovat, to by mi ale nevzalo celých 10%. Doznávám se, tuto sobotu jsem si udělala tzv. "cheat day". A jak můj "cheat day" probíhal? Řekla jsem si, že ten den sním naprosto cokoliv, cokoliv, na co budu mít chuť, cokoliv, co si budu chtít dopřát. A povím Vám, žádná obrovská spokojenost a radost se nedostavily. Ráno jsem si k snídani dala mou nejoblíbenější čokoládovou buchtu a vlastně okamžitě jsem byla plná! A tak se to se mnou táhlo celý den, byla jsem naprosto nacpaná, na nic jsem vlastně neměla chuť a jedla jsem to jen proto, že jsem si to přeci dovolila. Den to byl krásný, odpočívala jsem, dívala jsem se na filmy a užívala jsem si toho pravého gaučingu. Celý den jsem se ale těšila na neděli, až vezmu kolečkové brusle a půjdu si pořádně zajezdit! 

Neděle: 

Další "cheat day" si dopřeji nejdříve za dalších 30 dní, ale pokud si o to můj mozek nebude říkat, tak ráda vydržím i déle. Zjistila jsem, že ono není doopravdy moc o co stát. Více jsem se těšila na má zdravá jídla a na další a další cvičení. Jsem ráda, že jsem spokojená s tím, co dělám, a že se nepotřebuji vracet ke starým zlozvykům. 

Dneska razím s kamarádkou na spinning. Před nějakými 5ti lety, když jsem byla asi v největší kondici vůbec, jsme právě s touto kamarádkou chodily několikrát do týdne na spinning. Ten sport mě moc bavil a hlavně jsme měly společnou aktivitu, která nás ještě více sbližovala. Ne, že bychom to potřebovaly, protože jsme byly zároveň i kolegyně, takže jsme spolu vlastně trávily nejvíce možného času. Bylo to krásné období, řešily jsme jídelníčky, chodily jsme cvičit a získaly jsme naprosto dokonalé kondice. Teď se pokusíme na naši zlatou éru navázat. Hodně věcí se u nás obou změnilo, takže už nemáme toliko volného času, ale to vůbec nevadí, zatím víme, že zvládneme chodit 2x týdně, to nám pro začátek naprosto stačí. 

A jak to se mnou vypadá? Takové shrnutí. Mám dole 4,2 KG. Vážím tedy 81,6 KG. Centimetry šly ale dolů mnohem více, viz. mé předešlé články. Jaký jsou teď mé další cíle? V nejbližší době (cca 2 týdny) se dostat pod 80 KG (zajásám, až mi váha zahlásí 79,9 KG) a v druhé nejbližší době se dostat na 75 KG. Je mi jasné, že to teď bude těžší a těžší, proto se chci více zaměřit na jídelníčky, na mou stravu obecně a začít ještě více cvičit. 

Teď v dubnu mě čeká jeden obrovský strašák, prodloužený víkend 19. - 21. dubna. Chystáme se slavit Velikonoce na chatě, ještě s rodiči přítele. V plánu je obrovské vaření, slíbila jsem, že budu péct kachýnku s domácí knedlíky, také se pustím do velikonoční štoly. Nic z toho mi nedělá problém uvařit, ale nemyslím si, že to budu chtít jíst, ani si tam nechci dávat nějaký další "cheat day" ... Přítele mamča bude také určitě moc a moc vyvařovat a vypékat, takže to pro mě bude jedno obrovské peklo. Povezu si sebou mé zdravé jídlo, budu se maximálně hlídat, ale obávám se, že mi to všechno nebude 2x moc příjemné. Tady je vidět, jakou z toho mám už teď hrůzu, duben ještě ani nezačal a já už plaším. 

Ještě Vám sem dávám nějaký fotečky jídla z posledních dní. 

30. den: jak to se mnou vypadá, černé na bílém

Dnes proběhlo první focení, focení po třiceti dnech. Výsledek není tak převratný, já změnu vidím a hlavně cítím, chci si ale dokumentovat (fotografovat) jednotlivé krůčky a chci se o ně podělit s Vámi. Příští měsíc, za 30 dní, chci vidět mnohem, mnohem výraznější výsledek, motivovalo mě to k mnohem většímu úsilí. Je vidět, že odhodlání mám obrovské, už třikrát jsem použila slovíčko "CHCI" a stále jsem zastáncem toho, že chtít je to nejdůležitější. Zítra ráno se opět změřím a zvážím, od teď to budu provozovat každých deset dní, myslím si, že to bohatě stačí.

Jaké jsou mé plány na následujících 30 dní? Ráda bych si trochu více vypiplala jídelníček, chci ho trochu více vyvážit, asi se s Vámi o víkendu budu potřebovat poradit, nějak si myslím, že bych mohla jíst lépe. Ráda bych více cvičila Jillian, zatím nevím, jestli každý den, ale dokonce zvažuji, že bych si ráno vstala každý den o 30 minut dříve a odcvičila si to ráno, myslím si, že je to reálné a časem si na to zvyknu a budu vědět, že už to mám za sebou a pak mě nezaskočí, když večer nebude už prostě čas. Po večerech bych chodila běhat, jen když přijedu domů doopravdy včas. Poté s přítelem plánujeme další a další túry, společný pohyb nám jen prospěje a vůbec - nejlepší pohyb je na čerstvém vzduchu, to člověka nabíjí dvojnásobně. O víkendu si budu toto všechno dávat dohromady, tak uvidíme s čím přijdu. Ale jedu dál. 

Mohu říct, že těch prvních třicet dní mi absolutně nic nechybělo, vůbec mě nehonila mlsná, neměla jsem pocity nemohoucnosti, únavy, smutku, stresu, nic. Celý měsíc bylo všechno v tom největším pořádku, takže chci takto pokračovat. 

Holeně ještě trochu cítím, ale myslím, že už se mnou zase spolupracují, při chůzi už je necítím vůbec, jen různé poskoky a samotný běh mi dělají trochu problém, ale to už překonám. Stehno už se také uklidnilo, jen je trochu nejisté, to ale bude asi tím, že jsem nejistá já. Zdraví máme jen jedno a já nechci udělat žádnou hloupost ... 

Lidičky, tak tady jsou mé fotky, doufám, že oceníte alespoň moji odvahu, jsou to mé první takové fotky, ale nechci před Vámi nic zatajovat.  

28. den a má dočasná invalidita

Běh stále miluji a rozhodně jsem se ještě dostatečně nevyběhala, ale na konci minulého týdne mi tělo začalo vypovídat službu, nic vážného, přesto hodně omezujícího. Začalo to nesnesitelnou bolestí holení, jednoduše jsem se jako naprostý začátečník přetrénovala. Byla jsem rozhodnutá bolest přeběhat, ale nakonec to odneslo stehno a tady už jsem měla strach. U lékaře jsem nebyla, zjišťovala jsem si nějaké informace od známých, brouzdala jsem po internetu a vlastně nic kloudného neobjevila. Bolest se nachází ve vnitřní straně pravého stehna, někde uprostřed, bolest necítím zvenku stehna, je to někde uvnitř. Mám pocit jako by se mi tam něco sukovalo, je to hodně nepříjemné, navíc to bolí jen občas, když váhu těla drží ta pravá noha, do schodů, ze schodů, když jsem déle v klidu. Do včerejška se to vůbec nezlepšovalo a já chodila např. i na záchod pomalu i s brekem, protože stehno se ozývalo a doopravdy Vám mohu říct, že nejsem žádná citlivka. Nejhorší je, že nedokáži odhadnout, v jakém okamžiku se zrovna ta bolest objeví. Dnes už je to lepší (ťuk, ťuk, ťuk - raději zaklepávám), bolest se objevila jen několikrát, taková mírná, hodně umírněnější. 

Povím Vám, pohyb mi neskutečně chybí, takže dneska jsou dvě možnosti - vyběhnu nebo si odcvičím Jillian, už nevydržím být bez pohybu. Držte pěsti! 

Tady máte nějaké mé mňaminy z posledních dní. 

To jsme měly s kamarádkou "Dámskou jízdu", vidíte, dá se to udělat i zdravě! 

Můj první Mixit (24. den)

Tak konečně! V pondělí jsem si poprvé objednala nějaké mňaminy z Mixitu. 

Jako první jsem si vybrala směs Do plavek! Hned po otevření se na mě vyvanula krásná ovocno-kokosová vůně. Směs obsahuje samé dobrůtky: různé směsi lupínků, vloček a semínek, také brusinky, papayu, mandle, kokos a lyofilizované ovoce (jahody a maliny). Vše, co mi chutná, takže jasná volba. 

Mou další volbou jsem se definitivně rozloučila s ovesnými kašemi Emco. Miluji ovesné vločky, ale bylo mi naprosto jasné, že existuje mnohem zdravější varianta, proto jsem si objednala mixitskou Vtipnou kaši, které obsahuje pouze jemné ovesné vločky a plnotučné sušené mléko, žádný přidaný cukr. 

A jako poslední jsem si udělala radost lyofilizovaným ovocem. Namíchala jsem si směsku jahod, malin a ostružin, mé nejmilejší ovoce. 

A toto je má dnešní snídaně! 

Pokud s Mixitem také váháte, neváhejte. Objednejte si chutě a příchutě, které máte rádi a doopravdy si pochutnáte. Takto složená snídaně je má nejlepší snídaně za posledních 24 dní! Mňam!