neděle 23. února 2014

Ach ten pohyb ... (5. den)

Držím se a pokračuji, dnes mám za sebou svůj 5. den, baštím doopravdy zdravě a moc si to užívám. Jen ten pohyb, stále jsem nezačala s pravidelným pohybem, vím, že musím, vím, že bez něj to nejde a navíc ho miluji a moc se na něj těším, jen nemohu najít odhodlání, chybí mi nějaký spínač. Mám spoustu výmluv, byla jsem nemocná, užívám antibiotika, jedeme na hory, přeci nechci být nemocná ... V sobotu jsem to už ale nevydržela a zavelela jsem, vyrazili jsme na Karlštejn a nachodili krásných 6 kilometrů, svítilo sluníčko, vzdoušek byl téměř jarní a mě to pořádně nastartovalo.










































Zítra vyrážíme na hory, jedeme do Pece pod Sněžkou, na celý týden, moc se těším. Po Zkouškovém, po vší té práci, moc se těším na absolutní relax. Vezu si sebou tento krásný cvičební plán, ale uvidíme, zda ho použiji, pokud budeme mít dosti sportovního vyžití během dne, tak na něj asi nedojde - plánujeme lyžování, turistiku, plavání a uvidíme, co dalšího se nám naskytne. 

Tak toto je můj cvičební plán:


















































































Jsem zvědavá, co Vám napíši v neděli, ale doufám, že si nějaké své cíle splním.

Tady trocha mého jídelníčku, abyste viděli, že se doopravdy stravuji zdravě:

















































































































































První den mého hubnoucího začátku jsem se i nafotila, navážila, naměřila, takže po měsíci, pokud budou nějaké viditelné výsledky, slibuji první opravdové nahlédnutí do toho, jak to se mnou doopravdy vypadá. Každý den si poctivě zapisuji vše, co s ním, co vypiji a jaký mám pohyb, Deník mám přichystaný na celý pobyt na horách dopředu, budu tedy zaznamenávat a i tam a hned Vám tady příští neděli poreferuji. Doufám, že se budu moct chlubit jen samými krásnými výsledky. Vaše blogy ale budu pročítat celý týden, mějte se krásně, 

M.

středa 19. února 2014

Rozhodnuto; hubnu - 1. den!

Padlo rozhodnutí! Můj blog bude o hubnutí! Ó, ano, ano - obrovská originalita, další, která píše o hubnutí, to tu doopravdy ještě nebylo. Vás, kterým na mysli vyvstanula podobná myšlenka, hned poprosím: "Nečtěte dále, nebavilo by Vás to!" Zbytečná ztráta Vašeho času. Vy, kteří jste zvědaví, co všechno může dobře motivovaná ženská dokázat, čtěte, prosím, dále, chci, abyste mě na mé cestě doprovázeli! 

Lidičky, opět se dostavilo selhání. V loňském roce jsem měla dobře nakračíno - jedla jsem zdravě, pravidelně cvičila, užívala jsem si místního blogování a má váha se pomalinku vracela do původních měřítek. Pak se ale dostavil stres, který šel ruku v ruce se začátkem nového semestru, vše šlo na vedlejší kolej a já zase jen pracovala, studovala, jedla, jedla a jedla ... Vy, co už mě trochu znáte, víte, že já stres řeším jídlem, v případě, že nedokáži ukočírovat svůj život, jím - jím při práci, jím při cestování, jím při studiu a v závěru jím, i když jsem šťastná. Mé pocity štěstí a spokojenosti ovlivňuje jídlo. Věřte, je doopravdy těžké tento kolotoč zastavit ... 

Poslední semestr mého dálkového studia ale nedopadl úplně nejlépe, nezvládla jsem jeden předmět, který si tedy budu muset znovu zapsat v dalším podzimním semestru, tím se mi tedy studium o rok prodlouží, celkem tedy budu na 4 letech. Naprosto jsem se zhrozila při představě, že bych měla v tomto tempu a režimu pokračovat ještě další rok, protože já miluji i jiné věci, než jen francouzštinu - psaní, vaření, focení a sport ...! Došlo mi, že chci všechny tyto aktivity zařadit zpět do mého každodenního života, proto jsem zpátky a jsem naprosto motivovaná a odhodlaná. 

Projedla jsem se k šíleným 85 kilům. Při výšce 162 cm se tu už nebavíme o hubnutí jen tak pro legraci, jedná se mi tu o obezitu 1. stupně a to už není legrace, věřte mi. O to více, když si ještě pamatuji doby, kdy se má váha pohybovala okolo 60 kil a doopravdy to nebylo ještě na základní škole. 

Myslím, že dnes jsem Vám o sobě napsala až, až, čekejte další pokračování, kde Vám o sobě povím (možná i ukáži) zase o trochu více. 

Můj pomocník, v něm bude vše detailně zaznamenáno ...


Včera jsem také vařila tuto úžasnou baštu - papriky plněné rizotem, za které děkuji Kim, tady můžete navštívit její blog: 





































































pondělí 17. února 2014

Vracím se ... (!)


Mí současní pomocníci ... 
Začínám žít naplno! 
Nejdříve bych se chtěla omluvit Vám přeživším, zůstalo mi krásných 50 čtenářů a já se s Vámi ani nerozloučila, nepodala žádné vysvětlení a jednoduše zmizela. Omlouvám se! Ale nemyslete si, sledovala jsem Vás a pročítala si Vaše krásné a neustále se zdokonalující blogy, které se staly mým odpočinkem v dobách těch největších stresů. V září loňského roku jsem si nově určovala priority a blog spadl až hodně, hodně dolů, nezbyl mi na něj čas a já se věnovala jiným aktivitám, jiné aktivitě - studiu. Studuji pořád a ještě nějakou dobu studovat budu, minimálně další rok ... Studium je náročně a hodně mě změnilo. Ruku do ohně bych ale nedala za to, že se jedná o změnu k lepšímu, nejsem si sama sebou jistá a to není nikdy dobré znamení. 

Chci začít od pomyslné nuly! Zdaleka nemám všechno promyšlené, nevím, kudy se má cesta bude ubírat, ale začínám a to je teď to nejdůležitější. S čím tedy, prozatím, začínám? Po Zkouškovém jsem si naordinovala týdenní odpočinek, který mi včerejškem skončil. Na dnešek jsem měla vypracovaný naprosto dokonalý studijní plán, který jsem ale nezačala plnit a dnes už ani nezačnu. Ráno jsem si začala pročítat Vaše blogy, usmívala se a nápady se vynořovaly a vynořovaly. Popadl mě obrovský entuziasmus a já se rozhodla, že se mezi Vás vrátím ... 

Zatím nevím, o čem můj blog bude, zda vůbec "o něčem" bude, chci jen začít znovu žít a psát! 

Dlouhou dobu byl můj blog o cvičení a zdravé stravě, i této části mé osobnosti se má změna bude týkat. Chci si zase hrát s jídlem a pracovat na svém těle, takže v nejbližší době čekejte článek, ve kterém Vám spoustu věcí vysvětlím ... 

Ano, jsem rozpolcená: 

Neukázněná varianta mého já! 
Ta ukázněnější varianta mého já! 
V pondělí odjíždíme na hory, můj blog tedy pořád bude o cestování a o zážitcích, i tento článek Vám mohu slíbit. 

Už nechci "jen" studovat. Ještě do nedávné doby pro mě byl francouzský jazyk jen koníčkem a všechna práce do školy mi působila obrovskou radost. Čím více povinností jsem si ale na sebe nabalovala, tím méně jsem měla francouzštinu ráda ... Nyní k sobě zase hledáme cestu ... Chci opět pociťovat tu radost ... 



Můj andělský kocourek se o mě ale po celou dobu staral (a nejen on :-*)! 

Dnes budu pomalu končit. Mohu jen říct, že mě čeká obrovský kus práce. Chci cvičit, chci vařit, chci cestovat, chci se bavit, chci číst, chci se dívat na filmy, chci studovat a vše chci sdílet s Vámi!